Šibenice

střípky, klípky, zajímavosti Žádné komentáře

Kyšperská šibenice stála ze Mechnáčem vlevo od silnice do Písečné.

Její stavění bylo v Kyšperku roku 1707 spojeno se slavností. Na popravní místo se ubíral dlouhý průvod obecného lidu v čele s městským právem, s celým úřadem a knězem. Ten na místě samém promluvil proti překračování božího a světského zákona, dětem poukázal na špatné příklady a nabádal je k řádnému životu. Na konci byli všichni přítomní pohoštěni. Vrchnost počastovala městské úředníky pečivem a vínem, pro ostatní nechala dovést pivo. Magistrát k tomu přidal chléb, sýr a kořalku. To vše za 12 zlatých.

Šibenice po nějakém čase podehnila a zpravidla dříve, než uplynulo dvacet let, bývala nahrazena novou. Tesařům se za to platívala 1 kopa grošů míšeňských a za další útraty se vynakládalo asi 45 grošů.

Spory se vedly o to, kdo byl posledním popraveným. Kyšperský historik Klíč uváděl lukavického sedláka Josefa Hubálka, kterého oběsili Prušáci pro podezření, že jim zapálil zásobovací vůz. Jako důkaz stačilo, že když jej zadrželi, měl u sebe křesadlo. Jeho mrtvola zůstala pro výstrahu viset tak dlouho, dokud sama nespadla. Po nebožtíkovi zůstala vdova a šest dětí. Od chalupy prý viděli k šibenici… Klíč kladl tuto událost do roku 1760.

Roku 1765 odňala Marie Terezie menším městům hrdelní právo. Soudy zůstaly v krajských městech, kde místa soudců zastávali odborně vzdělaní právníci. Ovšem ještě před zrušením hrdelního práva byl v Kyšperku pro krádež odsouzen k smrti Jan Polák z Klášterce a 26. února 1766 byl na zdejším popravním místě rozsudek vykonán.

Šibenici pak strhli, ale ještě dlouho potom zůstal pozemek neobděláván. Teprve po 1. světové válce jej zorali a roku 1931 tam prý nehluboko pod povrchem nalezli kostry popravených. Některé měly rozdrcené hrudníky od probodnutí srdce kůlem, jiné zas lebky mezi nohama, jak tomu bylo u popravených mečem. Kosti pak byly uloženy na hřbitově.

O dalším nálezu se kronika zmiňuje roku 1940. „Minulý týden byla nalezena další kostra na bývalém popravišti pod Mechnáčem mezi Kyšperkem a Písečnou. Kostra pochází z doby, kdy na místě byli pohřbíváni popravení odsouzenci. Nález nebyl však hlášen a nemohlo tedy být zjištěno, jakým způsobem byla poprava provedena.“

umístění kyšperské šibenice

umístění kyšperské šibenice

(podle kyšperské kroniky)