Z dějin vrchnostenského špitálu

Home » architektura » Z dějin vrchnostenského špitálu
architektura Žádné komentáře

dnes dům v Komenského ulici čp. 42

 

stejnokroj kyšperských špitálníků 1680

Osmdesátá léta 17. století byla zlatou dobou Kyšperka. Tehdejší majitel panství Ignác Dětřich Vitanovský (Hynek Jetřich) z Vlčkovic s manželkou Johankou Magdalenou Hrzánovou z Harasova přispěli k rozvoji městečka udělením řady výsad. Díky tomu každoročně přibývaly k původním 28 další nové domy. Zástavba rostla zejména kolem cesty k Žamberku, tedy v nynější Komenského ulici. Podmínkou řádného chodu veřejného života bylo i zřízení celé řady zařízení a institucí. Jednou z nich byl i špitál – zařízení určené k péči o sociálně slabé.

O záměru na jeho zřízení se poprvé zmiňuje Ignác Jetřich Vitanovský z Vlčkovic v závěti z 2. února 1680. Základní zásady provozu byly zformulovány 10. října téhož roku. Špitální nadace byla určena pro 5 mužů a pro 5 žen z kyšperského panství, jejichž duchovní potřeby měl mít na starost oltářník, rovněž ubytovaný ve špitále.

Po smrti Ignáce Jetřicha ( † 10.05.1681) vyplnila Johana Magdalena Sylvie jeho přání a během necelého roku uvedla kyšperský špitál do provozu. Na západním okraji městečka v Lukavické ulici (nyní Komenského) v místech dnešního domu čp. 42 nechala vystavět kamennou budovu s kaplí Panny Marie de Pazzi. Podoba špitálu je známá pouze z popisu, pořízeného těsně před požárem v roce 1824. Na východním konci budovy bylo ubytováno pět žen, na západě pět mužů, ve střední části byla umístěna společná kuchyně a dvě komory, kuchyň a komora (kvelb) špitálního duchovního a pokoj jeho čeledína. Střední díl objektu byl zřejmě patrový, v horním podlaží se nacházela kaple a pokojík duchovního, přístupný po schodech z uličky mezi špitálem a domem čp. 43. Tato špitální stavba zcela vyhořela při požáru města 3. května 1824.

Kyšperk, špitál 1800

Kyšperk cca roku 1800 s vyznačením špitálu

Dnešní dům čp. 42 byl jako vrchnostenský špitál a škola stavěn od jara 1825 do léta 1826 jako novostavba. Vrchnost původně chtěla špitál postavit u domů čp. 3 a 208, ale nakonec byla stavba provedena na starém místě, zvětšeném o sousední spáleniště. Kvůli tomu musela být z dosavadního směru odchýlena ulice Nového města a nyní obíhá jednopatrovou budovu špitálu po západní straně. Nepodsklepená budova špitálu navazuje svým dispozičním i hmotovým řešením na „městský“ typ špitálu – řešeného nejpozději od baroka jako trojtraktová přízemní či patrová volně nebo téměř volně stojící stavba, obvykle v blízkosti kostela. K tomuto řešení se hlásí východní a střední třetina půdorysu kyšperského špitálu. Do západní třetiny půdorysu však byla vložena škola se samostatným schodištěm. Hlavní chodba, kaple v jejím sousedství a obytné místnosti východní části přízemí byly zaklenuty. Stavba byla v duchu doby vybavena velice jednoduše. Ke školní části špitálu přiléhalo i křidélko záchodů, k němuž směřovala ze špitálu krátká chodbička.

Letohrad, Komenského 42 - bývalý špitál

Letohrad, Komenského 42 – bývalý špitál

Rozsáhlou rekonstrukcí dům prošel v roce 1955, kdy byl dovnitř zaveden vodovod a kanalizace. Při této rekonstrukci zanikly mnohé původní konstrukce, fasáda domu byla zjednodušena odstraněním patrové římsy a pokrytím cementovým postřikem. V roce 1957 byl zmenšen dvorek špitálu a zakrytá studna se dostala do prostoru ulice. V roce 1991 byla bývalá kaple, proměněná ve sklad, upravena na prodejnu tabáku. V současné době je podkroví upraveno na byty.

 

Komenského 42

 

podle Jiřího Slavíka v Letohradském zpravodaji 2000