Začátky textilního průmyslu v Kyšperku

Home » architektura » Začátky textilního průmyslu v Kyšperku
architektura Žádné komentáře

Roku 1893 přijeli do tehdejšího Kyšperka, nyní Letohradu, dva podnikatelé židovského původu a německé národnosti. Jmenovali se Louis Weiss a Gustav Fischel. Po prohlídce nádraží a jeho okolí usoudili, že nejvýhodnějším místem pro stavbu továrny by byl pozemek přímo u trati ve směru Kyšperk – Jablonné nad Orlicí.Potom zašli za orlickým starostou a požádali ho, aby jim na příští den svolal všechny majitele pozemků, které se nacházely kolem tratě. Byli to: Mikyska čp. 10, Adamec čp. 15, Adamec Václav čp. 198, Suchomel čp. 19, Matyáš Jan čp. 20, Krejsa čp. 24 a Krejsa čp. 123.

Weissiva textilní továrna kolem roku 1910

Shromážděným rolníkům starosta oznámil, o jakou věc se jedná: prodej pozemků na stavbu továrny. Podnikatelé přemlouvali a slibovali, ale majitelé odmítali. Výsledek byl, že se nedohodli a Weiss a Fischel odešli s nepořízenou. Po odchodu podnikatelů se sousedé hodně pohádali a znovu zvážili všechny výhody i nevýhody. Nakonec uvážili, že stavba továrny dává naději na dobrý výdělek, a to rozhodlo. Zaběhli na dráhu, požádali oba podnikatele, aby se vrátili zpátky ke starostovi, a tam se o prodeji dohodli.

Už 23. května se začala vozit navážka a 29, května byl dovezen z orlických lomů první kámen na stavbu. Stavělo se podle plánu z 26. května 1893. Plány kreslil včetně detailů v květnu až listopadu 1893 Franz Riesz, inženýr a stavitel ze Šumperka. V hlavním plánu je v té době zakreslena tkalcovna, sklad, obytný dům, vrátnice, jídelna, záchod na nádvoří (byl zbořen za druhé světové války). Stavbu potvrdil obecní úřad v Orlicí a schválilo c. k. okresní hejtmanství v Žamberku 8. února 1894. Plány pro základy pro parní stroj vypracovala firma Konstruktions Bureau der Prager Maschinenbau Aktiengesellschaft Prag 20. září 1893. Parní stroj dodala tatáž firma. Byl vyroben v roce 1893 a dodán 2. září 1893. Komín navrhl Franz Riesz a stavěl jej Fr. Kiel z Wetzwaldu u Liberce. Byl vysoký 53 m. Byl dostavěn 25. listopadu 1893. Zastavěná plocha továrny na Orlici byla 2 ha 2 ary a 56 m2.Se stavbou stavů v továrně se začalo 2. ledna 1894, do chodu byly uvedeny v březnu 1894. Byly anglické výroby. Mistrovské domky čp. 108 a dalších deset byly projektovány v červenci 1894, schváleny obecním úřadem v Orlici 1. září a už v následujícím roce 4. října 18515 kolaudovány. Domy čp. 110 či 113 byly rovněž projektovány v roce 1894, domy čp, 119/117 v roce 1907. Veškeré stavby továrny i obytných domů prováděl a řídil Alois Petřík, stavitel v Kyšperku.

09_026

Weissova textilní továrna kolem roku 1910

Prvním ředitelem továrny se stal Gustav Fischel. Asi roku 1900 se oba podnikatelé rozešli a pan Fischel si postavil vlastní továrnu v dnešní Taušlově ulici. Po něm nastoupil Jiří Loew. Ten řediteloval asi do konce roku 1907. Za něho byli ještě dělníci u raportu pohlavkovaní za špatné zboží. Původně jako praktikant nastoupil v továrně čtrnáctiletý chlapec Karel Janoušek. Po krátké době byl vybrán a poslán do škol ve Vídni. Potom byl zaměstnán v centrálním skladu ve Vídni. Po deseti letech byl jmenován ředitelem továrny v Orlici. Vrátil se z Vídně už ženatý. Funkci ředitele vykonával skoro čtyřicet let. jeho nástupem skončily v továrně tělesné tresty. Za něho se také továrna přeorientovala z bavlny na hedvábí, Bylo to prozíravé rozhodnutí. V důsledku toho byl v letech hospodářské krize orlický závod méně postižen než některé jiné textilní továrny v okolí.

Jako první zaměstnanec byl přijat 1. listopadu 1893 Jan Marek, noční hlídač, a o dva týdny později Josef Mikyska, pomocný dělník. K 1. lednu 1894 nastoupil Jan Hluchý, vrátný a Marie Vašíčková, učnice na tkadlenu. V průběhu ledna byli do zaměstnání přijati ještě František Novotný, tkalcovský mistr, dále zámečníci Josef Vrbický a Jan Vencl a topič Josef Doležal. Větší nábor tkadlen se konal v březnu 1894 a 2. dubna nastoupil sálmistr Josef Novotný. Celkem bylo roku 1894 přijato nejméně 300 zaměstnanců všech výrobních i nevýrobních profesí.

zdroj: Vyprávění Josefa Krejsy, starosty obce Orlice, jak je zapsal Václav Adamec, Orlice čp. 98

Letohradský zpravodaj 1989