Jak vznikly Komunální služby města Letohradu

  otisky paměti
Kdy vznikl Komunál
Bylo to asi v roce 1960-1961, skončila mi mateřská a hledala jsem zaměstnání. Tak jsem se stala součástí vznikajících Komunálních služeb města Letohradu.
Nastoupila jsem do kanceláře, kde jsem byla přijata panem Vyhnálkem z Králík, který se sem přistěhoval a stal se šéfem Komunálu. Postupně nastoupil pan Kalaš z Letohradu, pan Pavel Halbrštát z Písečné a slečna Vorlíčková z Jablonného nad Orlicí.
Naše kancelář se nacházela na zámku v prvním patře. V chodbě napravo, kde je nyní knihovna, sídlil místní národní výbor a na levé straně, kde se dnes konají koncerty ZUŠ, patřila velká místnost nám. Začátky naší práce byly velice těžké, nevěděli jsme jak začít. Řemeslníků postupně přibývalo, nám v kanceláři tím i práce. Neměli jsme počítače, kalkulačky, všechno jsme prováděli ručně, tzn. faktury, mzdy, platby atd. Někteří zaměstnanci byli nerudní, více jich ale bylo kamarádských. Časem se vše dobře rozjelo. Vzpomínám na taxikáře pana Richtra z Orlice, pana Marka, který mimo čalounictví pokládal i lino. Pan Faltus vedl elektroopravnu včetně oprav televizí. Z Nekoře pan Soukup provozoval nákladní dopravu a v Letohradě pan Maleček povoznictví. Měl dva koně. Nezapomenu, když mě jednou potkal a volal: „Vlasto, Vlasto, jak
mám plnit plán tržeb, když teď nikdo neumírá?“ On totiž doprovázel nebožtíky na poslední cestě a jezdil s pohřebním vozem. To byla jeho hlavní obživa.
Již nevím, ve kterém roce jsme se přestěhovali k nádraží. Opustil nás pan Kalaš – zemřel, z Jablonného nad Orlicí k nám nastoupil pan Vaníček a paní Faltusová
z Orlice.
Časem jsem přešla pracovat do OEZ, byly tam lepší pracovní podmínky. Další přestěhování k Čamrovým jsem již neprožila. Omlouvám se, že jsem toho mnoho
zapomněla a třeba i popletla. Nemám se koho zeptat. Bylo to moc lidí.
Vlasta Suchomelová