Archives : Srpen-2016

Home » 2016 » Srpen

Rudolf Motyčka se narodil 15. ledna 1911 v Kunčicích v rodině Rudolfa a Anny roz. Bárnetové jako nejstarší ze čtyř sourozenců. V čase dospívání zhlédl v kině film Wings o válečných letcích, který ho doslova nadchl. Otec ho dal vyučit zámečníkem v Hernychově továrně v Ústí nad Orlicí. V osmnácti letech je přijat do Vojenského ..

Read more

Vypracovat rodokmen obvyklým způsobem není zase až tak těžké. Ale zkusili jste to někdy obráceně? Řeknu vám, není to nic jednoduchého… V našem městě se bude přístí rok odhalovat obnovený hrob F. Vl. Heka. Z městského úřadu mě požádali, zda bych mohla najít jeho potomky, které by na tu slávu rádi pozvali. Tak jsem zapátrala ..

Read more

 Roku 1812 pronikl Napoleon se svou armádou do Moskvy. Město bylo vylidněné, záškodníci zakládali nové a nové požáry… Rusové nereagovali na nabídku míru a situace byla kritická. Už po čtyřiceti dnech vyhladovělé a demoralizované vojsko Moskvu vyklidilo a za krutých mrazů táhlo k domovu. Do toho dostal Napoleon zprávu, že v Paříži vypukl republikánský převrat. Na ..

Read more

[Z článku Fr. Skály v Orlickěm kraji z května 1940 vypsal M. Machek]   Když roku 1680 dostavěl hrabě Vitanovský zámeckou kapli sv. Václava, nynější farní kostel (tehdy tu fara ještě nebyla), zřídil si i nadaci pro kněze, varhaníka, zpěváky, basistu a tenoristu. Varhaník dostával ročně 12 mírek pšenice, 9 měřic předního žita, 12 mírek ..

Read more

Naši předkové neměli tolik příležitosti se veselit, chodit do kina či do divadla, dívat se na televizi, ale zato se uměli bavit sami. Pořádali různé besedy, povídali si a hlavně udržovali staré zvyky, jako bylo třeba na Kunčicích honění kohouta. Tento zvyk patřil k posvícenské zábavě. Nejdříve měli plno práce mládenci, protože museli sehnat dívku, ..

Read more

Podle archivních dokladů divadelního souboru „Kolár“ zpracoval Rudolf Kamínek Vzedmutá vlna národního obrození, podnícená v prvé polovině 19. století řadou významných buditelů, usilujících o záchranu českého jazyka a českého národa vůbec, našla živnou půdu především ve zdravém jádru drobného lidu venkovského. Postupných, ale i významných úspěchů v tomto úsilí bylo docíleno v oblasti kultury, literatury ..

Read more

Hned v prvních měsících protektoratu byla nařízena revize učitelské i žákovské knihovny. Soupisy zakázaných knih byly stále doplřiovány. Úplně byla vyřazena literatura anglická, francouzská, americká a ruská. Do knihoven byly povinně zařazovány spisy Emanuela Moravce a jiných kolaborantů. Třídní knihy a výkazy, jednací protokoly a jiné úřední knihy musely být vedeny německo-česky. Do čela úřadů ..

Read more

Na území bývalého československého státu bylo podle údajů v knize „SS v akci“ ještě v září 1943 celkem 815.000 Židů. Z nich zahynulo 260.000, tedy více než osmdesát procent. Na pamětní desce obětem rasové persekuce v novém oddělení hřbitova pod Kopečkem je uvedeno 24 jmen obětí z tehdejšího Kyšperka. Mezi těmi, kteří se vrátili z koncentračního ..

Read more

V neděli 13. dubna 1919 ve dvě hodiny odpoledne uspořádal Okrašlovací spolek pod záštitou městské rady a za součinnosti školy slavnost sázení Lípy svobody na místě, kde původně stávalo 21 stodol. Stodoly vyhořely v roce 1913 a na „spálenisku“ vzniklo později náměst..

Read more

Roku 1949 mělo dojít ke sloučení města Kyšperka a přilehlých vesnic Orlice, Kunčic a Rotneka do jednoho celku. Řešilo se ledacos. I nový název. Ačkoliv městská rada doporučovala ponechat pro spojené obce pojmenování Kyšperk[1], mnohým občanům se nelíbil německý původ jména. Proto byla vyhlášena anketa, padaly roztodivné návrhy: Věkov (podle F. L. Věka), Lipov, Háje, ..

Read more